Udržitelnost za časů koronaviru

Možná jste si všimli, že od té doby, co začala koronavirová pandemie, se z médií zcela vytratily zprávy o životním prostředí, udržitelnosti a odpadu. Je to celkem logické, lidské životy a zdraví jsou přece jen důležitější než plast. Nicméně, změna klimatu ani skládky nezmizí jenom proto, že tu teď řádí koronavirus. 

Tento článek píšu ze dvou důvodů: Zaprvé mám za to, že na naše životní prostředí by se nemělo zapomínat ani v těchto dobách. (Mimochodem, často se objevují názory tvrdící, že koronavirus je reakce přírody právě na naše ničení a přečerpávání zdrojů). Zadruhé si myslím, že spousta z nás (včetně mě) si čas od času ráda přečte i o něčem jiném, než o obáváném viru.

Otázka tedy zní: Jak COVID-19 souvisí s udržitelností? 

Negativně i pozitivně. 


Začněme tím negativním. Na základě mého malého průzkumu existují dva hlavní důvody, proč si myslet, že životní prostředí na tuto pandemii doplatí. 

Prvním z nich je fakt, že vlády a mezinárodní organizace aktuálně samozřejmě nemají čas na to, zaobírat se zelenou energií, elektromobilitou a odpady. Aktuálně jsou na pořadu dne opatření, jak zmírnit virovou pandemii a zajistit zdravotnickým zařízením potřebný materiál. Až tato fáze odezní, bude pro státní aktéry hlavní otázkou to, jak zmírnit ekonomické dopady této situace. Snahy o zmírnění dopadů klimatické změny se tak dle některých mohou odsunout až o několik let. Jak říká britský přírodovědec Chris Packham, i přes vážnost aktuální situace je důležité neztratit elán, který jsme ještě donedávna ohledně udržitelnosti měli, protože klimatická změna koronavirovou pandemií nekončí. Emise a odpady tu byly, jsou a budou.


Druhý argument je zvýšené množství některých typů odpadů, které se v souvislosti s koronavirem objevily. Na jedné straně jsou to použité roušky, respirátory a další zdravotnický odpad. Na straně druhé jsou to jednorázové kelímky, krabičky a obaly v supermarketech, kterých v rámci hygienických opatření výrazně přibylo. Některé řetězce přestaly lidem dávat kávu do vratných kelímků a vrátily se ke “starému dobrému” jednorázovému, nerecyklovatelnému kelímku. Většina pečiva v supermarketech je nyní prodávána v plastových obalech. Státní zdravotní ústav vydal doporučení, aby nebalené zboží nebylo zakázníkům vydáváno do jimi přinesených nádob, ale do nádob/obalů nových a nepoužitých (rozuměj jednorázových - pytlík nebo papírový sáček). V restauracích si lidé mohou objednat jídlo buď prostřednictvím donášky nebo formou take-away. Asi nemusím zmiňovat, v čem je vám takové jídlo dodáno...Tohle všechno bude mít za následek slušnou kopu odpadu. Nicméně v takovéto situaci je hygiena na prvním místě a tohle je prostě důsledek. Asi by bylo poněkud bezohledné se teď mermomocí dožadovat, aby vám jídlo v restauraci dali do vaší krabičky nebo kafe do vašeho kelímku. Na naše #minimumwaste návyky nicméně nezapomínejme, pandemie určitě nebude trvat věčně. 


Tak, a teď k tomu pozitivnímu. 


Největším koronavirovým “trhákem” pro životní prostředí je jistě omezená letecká i silniční doprava, která má za následek mnohem nižší emise CO2. Lidé nikam necestují, zrušily se všechny možné akce, takže se nelétá, a to pro naše ovzduší znamená obrovskou úlevu. S propadem létání se pojí také nižší poptávka po ropě, a tedy nižší emise z ropného průmyslu. Spousta lidí pracuje z domu, lidé se kromě nákupu potravin nikam nepřesouvají, což prokazatelně vede k lepší kvalitě vzduchu, zejména ve městech a jejich okolí. 

Emise významně snižuje také celkově snížená produkce. Nižší poptávka a komplikace v dodavatelských řetězcích vedou k tomu, že se nyní vyrábí méně (a nejspíš ještě nějakou dobu bude). 

PC: Mick de Paola

Na závěr si dovolím přidat ještě jeden “osobní” pozitivní důvod. Jelikož se zavřela většina obchodů, lidé (doufejme) nakupují méně. Jsou tu samozřejmě e-shopy (včetně toho našeho, ha!), ale ty podle mě nejsou tak lákavé jako kamenné obchůdky, kde si můžete všechno osahat, okoukat a očuchat (a následně utratit za zbytečnosti). Lidé v těchto těžkých časech navíc asi raději šetří, než utrácí. Takže se naše spotřeba zmenšila. A co znamená nižší spotřeba? No přece menší produkci! Menší produkce zase méně emisí a eventuálně méně odpadu. Koneckonců, když si přečtete náš nedávný článek o tom, jak se chovat skutečně “udržitelně”, menší spotřeba je v podstatě jediné možné řešení.

PC: Pascal Bernardon

 Ne nadarmo se říká, že na všem zlém je něco dobré. Možná si díky karanténě zvykneme vystačit s málem. Zvykneme si nakupovat méně. Cestovat méně. Létat méně. Utrácet méně za oblečení. Prostě změníme naše návyky. Ve výsledku to nepřinese dobrý pocit jenom naší planetě, ale i nám samotným. Protože materiální věci ještě nikomu opravdové životní štěstí nepřinesly. :-)

Buďte zdraví!

- T.

Autor: Tereza Dohnalová