Možná jste si všimli, že od té doby, co začala koronavirová pandemie, se z médií zcela vytratily zprávy o životním prostředí, udržitelnosti a odpadu. Je to celkem logické, lidské životy a zdraví jsou přece jen důležitější než plast. Nicméně, změna klimatu ani skládky nezmizí jenom proto, že tu teď řádí koronavirus.
Tento článek píšu ze dvou důvodů: Zaprvé mám za to, že na naše životní prostředí by se nemělo zapomínat ani v těchto dobách. (Mimochodem, často se objevují názory tvrdící, že koronavirus je reakce přírody právě na naše ničení a přečerpávání zdrojů). Zadruhé si myslím, že spousta z nás (včetně mě) si čas od času ráda přečte i o něčem jiném, než o obáváném viru.
Otázka tedy zní: Jak COVID-19 souvisí s udržitelností?
Negativně i pozitivně.
Začněme tím negativním. Na základě mého malého průzkumu existují dva hlavní důvody, proč si myslet, že životní prostředí na tuto pandemii doplatí.
Prvním z nich je fakt, že vlády a mezinárodní organizace aktuálně samozřejmě nemají čas na to, zaobírat se zelenou energií, elektromobilitou a odpady. Aktuálně jsou na pořadu dne opatření, jak zmírnit virovou pandemii a zajistit zdravotnickým zařízením potřebný materiál. Až tato fáze odezní, bude pro státní aktéry hlavní otázkou to, jak zmírnit ekonomické dopady této situace. Snahy o zmírnění dopadů klimatické změny se tak dle některých mohou odsunout až o několik let. Jak říká britský přírodovědec Chris Packham, i přes vážnost aktuální situace je důležité neztratit elán, který jsme ještě donedávna ohledně udržitelnosti měli, protože klimatická změna koronavirovou pandemií nekončí. Emise a odpady tu byly, jsou a budou.
Druhý argument je zvýšené množství některých typů odpadů, které se v souvislosti s koronavirem objevily. Na jedné straně jsou to použité roušky, respirátory a další zdravotnický odpad. Na straně druhé jsou to jednorázové kelímky, krabičky a obaly v supermarketech, kterých v rámci hygienických opatření výrazně přibylo. Některé řetězce přestaly lidem dávat kávu do vratných kelímků a vrátily se ke “starému dobrému” jednorázovému, nerecyklovatelnému kelímku. Většina pečiva v supermarketech je nyní prodávána v plastových obalech. Státní zdravotní ústav vydal doporučení, aby nebalené zboží nebylo zakázníkům vydáváno do jimi přinesených nádob, ale do nádob/obalů nových a nepoužitých (rozuměj jednorázových - pytlík nebo papírový sáček). V restauracích si lidé mohou objednat jídlo buď prostřednictvím donášky nebo formou take-away. Asi nemusím zmiňovat, v čem je vám takové jídlo dodáno...Tohle všechno bude mít za následek slušnou kopu odpadu. Nicméně v takovéto situaci je hygiena na prvním místě a tohle je prostě důsledek. Asi by bylo poněkud bezohledné se teď mermomocí dožadovat, aby vám jídlo v restauraci dali do vaší krabičky nebo kafe do vašeho kelímku. Na naše #minimumwaste návyky nicméně nezapomínejme, pandemie určitě nebude trvat věčně.
Tak, a teď k tomu pozitivnímu.
Největším koronavirovým “trhákem” pro životní prostředí je jistě omezená letecká i silniční doprava, která má za následek mnohem nižší emise CO2. Lidé nikam necestují, zrušily se všechny možné akce, takže se nelétá, a to pro naše ovzduší znamená obrovskou úlevu. S propadem létání se pojí také nižší poptávka po ropě, a tedy nižší emise z ropného průmyslu. Spousta lidí pracuje z domu, lidé se kromě nákupu potravin nikam nepřesouvají, což prokazatelně vede k lepší kvalitě vzduchu, zejména ve městech a jejich okolí.
Emise významně snižuje také celkově snížená produkce. Nižší poptávka a komplikace v dodavatelských řetězcích vedou k tomu, že se nyní vyrábí méně (a nejspíš ještě nějakou dobu bude).
Na závěr si dovolím přidat ještě jeden “osobní” pozitivní důvod. Jelikož se zavřela většina obchodů, lidé (doufejme) nakupují méně. Jsou tu samozřejmě e-shopy (včetně toho našeho, ha!), ale ty podle mě nejsou tak lákavé jako kamenné obchůdky, kde si můžete všechno osahat, okoukat a očuchat (a následně utratit za zbytečnosti). Lidé v těchto těžkých časech navíc asi raději šetří, než utrácí. Takže se naše spotřeba zmenšila. A co znamená nižší spotřeba? No přece menší produkci! Menší produkce zase méně emisí a eventuálně méně odpadu. Koneckonců, když si přečtete náš nedávný článek o tom, jak se chovat skutečně “udržitelně”, menší spotřeba je v podstatě jediné možné řešení.
Ne nadarmo se říká, že na všem zlém je něco dobré. Možná si díky karanténě zvykneme vystačit s málem. Zvykneme si nakupovat méně. Cestovat méně. Létat méně. Utrácet méně za oblečení. Prostě změníme naše návyky. Ve výsledku to nepřinese dobrý pocit jenom naší planetě, ale i nám samotným. Protože materiální věci ještě nikomu opravdové životní štěstí nepřinesly. :-)
Buďte zdraví!
- T.
Autor: Tereza Dohnalová