Udržitelný turismus v Praze

Aktualizace: 10. říj 2019

Nedávno jsme u nás ve spolupráci s think thankem Heinrich Boell Stiftung uspořádali panelovou diskuzi na téma “Jak v Praze dosáhnout udržitelného turismu?”. V tomto článku vám přínášíme shrnutí toho nejdůležitějšího, co během diskuze padlo.  


Masový turismus se v posledních letech rozvíjí nevídanou rychlostí. Mohou za to především levné lety a zvyšující se ekonomická úroveň lidí (zejména z rozvovjových zemí - Indie, Čína atd.). Co se Prahy týče, v roce 2018 ji navštívilo skoro 8 milionů turistů (!). Turismus má nemalý dopad na emise C02 - odhauje se, že má na svědomí 5-8% celkových globálních emisí. Tyto emise jsou především z dopravy, ale i z ubytování (voda, elektřina) a z aktivit, které turisté v dané destinaci podnikají. V neposlední řadě má turismus vliv také na dostupnost bydlení ve městech, městskou infrastrukturu a množství odpadků.

Diskuze na dané téma byla v Praze první svého druhu. Udržitelnost turismu se u nás zatím moc neřeší, jelikož turismus je brán jako čistě pozivitní věc, ve smyslu “více turistů = více peněz pro Prahu.” Má však i nepopiratelné negativní dopady. A právě na ty jsme se v naší debatě zaměřili. 

Hosty diskuze byli:

Apolena Rychlíková - dokumentaristka Vítek Masare - projektový manažer Prahy 1, Strana zelených Petr Slepička - vedoucí Prague City Tourism Vojtěch Vosecký - Institut cirkulární ekonomiky

Moderovala ji Klára Schovánková z Heinrich Boell Stiftung. Debata byla rozdělená do tří částí: doprava (1), ubytování (2) a odpad (3). 


Doprava

…aneb jak se turisté dostávají do dané destinace a jakým způsobem se v ní pohybují. V této části diskuze se řešilo hlavně rozšiřování pražského letiště, na kterém se má v roce 2021 začít stavět nový terminál. 

Apolena Rychlíková se zde pozastavila nad tím, proč chceme zvětšovat letiště, když se dnes stále častěji objevují tendence leteckou dopravu omezit. Jako příklad uvedla “přeturistovanou” Barcelonu, kde se její současná primátorka tvrdě postavila proti rozšiřování tamního letiště. V Německu chtějí zase zlevňovat vlakovou dopravu , aby jí lidé dali přednost před dopravou leteckou. 

Vítek Masare všechny překvapil tím, když upozornil na to, že existuje evropská směrnice, která přímo doporučuje rozšiřovat kapacitu letišť. Připomněl také, že Letiště Václava Havla je letiště státní, takže o jeho stavbě rozhoduje stát, pro který z toho potenciálně plynou výdělky. Praha s tím vlastně nemá co do činění, ač se to může jevit poněkud zvláštní. 

Není to o tom, že tady nechceme turisty. Jenom přemýšlíme nad tím, jak to zařídit, aby si Prahu užívali turisté i místní.

Ubytování

V této části diskuze se poměrně plamenně řešila problematika ubytovací služby Airbnb. 

V centru je skoro každý páty byt nabízený přes Airbnb. Mnoho lidí mu dává za vinu neustálé zvyšování nájmů a také odchod pražáků z centra Prahy. Není ale Airbnb jen snadný terč, na který lze svádět hodně věcí?

Apolena podotkla, že se nacházíme uprostřed krize bydlení, což znamená, že v Praze je aktutní nedostatek bytů pro místní. Něktré domy už jsou Airbnb tak “kontaminované”, že pokud tam vlastníte byt, tak ho nemá smysl pronajmout normálně, protože by tam stejně nikdo trvale bydlet nechtěl. Existuje nespočet lidí, kteří se kvůli hluku a nepořádku hostů Airbnb byli nuceni přestěhovat, jen z publika se přihlásili čtyři.  

Petr Slepička na Airbnb také neměl zrovna pozivitní názor. “U hostů ubytovaných přes Airbnb nemá Czech Tourism přehled kdo a odkud sem přijíždí. Tyto byty navíc často nevyhovují bezpečnostně, jelikož nejsou koulaudované jako ubytovací zařízení." 

Panelisté se shodli na tom, že myšlenka sdílené ekonomiky je jim sympatická a že původní myšlenka Airbnb - tedy pronajmout byt nebo pokoj, když jedu na dovolenou, a splatit tak část nájmu, kterou za něj platím, i když v něm nejsemv - byla dobrá. Jenomže, jak řekl Vojtěch Vosecký, velké korporáty (kterým se Airbnb stalo) sebraly kouzlo sdílené ekonomice a udělaly z ní business, který škodí. 

Apolena na závěr zmínila ještě jednu velmi důležitou věc, o které se v souvislosti s Airbnb až tak nemluví. “Městská infrastruktura (v tomto případě ta v centru) byla navržená tak, aby obsloužila počet lidí co v dané oblasti žije + ty, co do ní přijíždí jako turisté, což bylo vypočítané podle ubytovacích kapacit hotelů, které se v dané části nachází. Airbnb to úplně nabouralo, jelikož o něm nikdo nemá přehled. Kvůli Airbnb, potažmo lidem, kteří díky němu do daného místa příjíždí, najednou daná infrastruktura nestačí, protože byla původně navržená pro mnohem míň lidí.” Město zkrátka není nafukovací. 

Panelisté se shodli na tom, že Airbnb by mělo smysl, kdyby se pronajímalo maximálně na 30 dní v roce (odjedu na dovolenou, tak to někomu pronajmu), ale ne v této masivní, čistě komerční formě. Řada evropských velkoměst už to takto nebo nějakým jiným způsobem regulovala (Berlín, Paříž, Barcelona). Jak podotkl Vítek Masare, některá evropská města napsala evropské komisi dopis, aby se problematice krátkodobých pronájmů více věnovala, Praha se však nepřipojila. Svědčí to o něčem...?

Odpady

Co se odpadů týče, bylo zmíněno, že na Praze 1 je nedostatek košů na tříděný odpad. Otázka ale je, zda by turisté odpady třídili, i kdyby tam koše byly. Panelisté se shodli na tom, že by bylo dobré pro turisty vytvořit informační kampaň, která by jim vysvětlila co kam házet. Barvy popelnic na tříděný odpad se totiž v jednotlivých zemích mohou lišit. Moderátorka diskuze zmínila video Janka Rubeše, ve kterém rozebírá obsah odpadkového koše poblíž Karlova mostu. Kromě ubrousků od trdelníku v něm velkou část zaujímají PET lahve. V souvislosti s tímto videem bylo vysloveno několik myšlenek. Jednou z nich je vytvoření jakéhosi “udržitelného desatera”pro turisty, které by je vyzívalo k používání vlastní lahve místo koupě (předražené) balené vody. Pokud už balená voda v petkách, tak byl jako zajímavý příklad zmíněn Řím, kde zavedli koncept jízdenky na MHD zdarma za určitý počet PET lahví, které jsou tam zálohované. 


Cílem této akce bylo pouze rozvířit stojaté vody debaty o udržitelném turismu v ČR (Praze). To se nám, myslím, povedlo. Nyní je na pořadu dne uspořádat další akci, která by měla za cíl přijít s konkrétními výstupy a návrhy řešení.

Těšíme se na změny, které (snad) přijdou!