Vše, co potřebujete vědět o deodorantech

Minimum Waste není jen o redukci odpadu, ale o zodpovědné spotřebě celkově. Co to znamená? Že se jako spotřebitelé jednak zamýšlíme, zda danou věc vůbec koupit a o svých nákupech uvažujeme, a druhak to, že si produkty pečlivě vybíráme. Díváme se na jejich složení a není nám lhostejné, jaký vliv mají jak na naše zdraví, tak na životní prostředí. 

V podstatě všechny kosmetické produkty, obsahují celou řadu látek, z nichž ne všechny jsou 100% bezpečné a zdraví prospěšné. Nic není černobílé, a stejně tak žádná (zejména syntetická) složka kosmetiky není čistě pozivitní nebo negativní. Tyto složky  produktech mají své opodstatnění, ale je dobré vědět, že jejich funkce je často vykoupena různými neblahými vlivy na naše zdraví. 

V tomto článku se podíváme na kloub deodorantům a antiperspirantům. 

O škodlivých látkách v deodorantech toho již bylo řečeno hodně a není těžké tyto informace dohledat, takže je zde zmíníme jen krátce. A nebude to jen o nich - vysvětlíme si, jaký je rozdíl mezi přírodním a klasickým deodorantem, uvedeme, jaké typy přírodních deodorantů existují a na závěr se s vámi podělíme o pár osobních zkušeností. Pojďme se tedy chvilku bavit o pocení! :-)

PC: Priscilla du Preez via Unsplash

Opakování je matka moudrosti, začněme tedy s objasněním rozdílu mezi deodorantem a antiperspirantem. Deodorant nezabraňuje pocení, pouze zmírňuje pach, který při pocení vzniká. Naproti tomu antiperspirant brání tvorbě potu, jelikož cíleně ucpává potní žlázy. 

Již toto základní rozdělení nám napovídá, že “zdravější” variantou pro naše podpaží bude zcela určitě deodorant. Pocení je naprosto přirozený proces, nezbytný pro ochlazování těla, takže dá rozum, že cíleně ucpávat potní žlázy asi není to pravé ořechové. Kromě toho se na ucpání žláz většinou použivájí hliníkové soli, které mohou být tělu škodlivé (je řada studií, která je pokládá za rakovinotvorné). Mohlo by se tedy zdát, že lepší volbou pro naše podpaží (a zdraví celkově) bude deodorant, ale ani s nimi to není tak jednoduché. 

Ty klasické, dostupné v běžných drogeriích, totiž mohou obsahovat celou řadu škodlivých látek. Zde je jen krátký výčet toho “nejhnusnějšího:"

Parabeny

Tyto levné syntetické látky slouží ve většině kosmetických produktů jako konzervační látky. Pokud jsou absorbovány do těla (největší riziko hrozí v případě, že máte někde na kůži drobné poranění), mohou narušovat fungování ženských hormonů. Existuje mnoho studií, které je spojují s rakovinou prsu. Kromě toho nejsou parabeny biologicky odbouratelné, a jsou tak zlem nejen pro naše zdraví, ale také pro životní prostředí. 

Jak je poznám?

Jednoduše, podle koncovky -paraben. Např. metylparaben, ethylparaben, propylparaben, butylparaben aj. 


Silikony

Silikony se v kosmetice užívají velmi hojně, jelikož slouží k snadnému uhlazení a zjemnění - např. v šamponech a kondicinoérech nebo třeba v bázi pod make-up, která vám po nanešení pleť krásně vyhladí (rozuměj ucpe, ehm). Do deodorantů se pak přidávají kvůli jejich jemnější konzistenci a lepší roztíratelnosti. Navíc se jimi deodorant dá pěkně nadstavit, čímž zlevníte náklady. Některé silikony jsou opět spojovány s rakovinou a narušováním hormonálního systému. Nezapomeňme dodat, že silikony taktéž nejsou biologicky odbouratelné.

Pozn.: Se silikony je to mnohem složitější, v případě zájmu se můžete dozvědět více třeba tady: https://www.biorythme.cz/n/chemie-v-kosmetice-4-silikony

Jak je poznám?

Nejčastěji mají příponu -one, -ane nebo -ol. Např. Cyclomethicone, Cyclotetrasiloxane, Cycloplentasiloxane, Dimethicone aj. 

Triclosan

Triclosan jsme zmiňovali již v minulém díl o zubních pastách. Jedná se o látku, která se do kosmetiky přidává kvůli svému antibakteriálnímu účinku. Triclosan je látka toxická, která se přes kůži dostává do těla, kde může způsobovat nejrůznější problémy, od podráždění kůže až po nádorové bujení a rezistenci na antibiotika. K tomu všemu je to opět látka biologicky neodbouratelná. 

Více info najdete zde: https://www.sciencedirect.com/topics/neuroscience/triclosan

Jak ho poznám?

Jednoduše, ve složení bude uvedeno triclosan. :-)


PEG a PPG

…neboli Polyethylen glykol a Polypropylen glykol. Jedná se o látky, které v kosmetice slouží jako emulgátory a stabilizátory, do deodorantů se většinou používají aby zabraňovali jejich vysychání. Jedna z jejich hlavních výsad spočívá v jejich nebezpečí - usnadňují pronikání látek do pokožky. To znamená, že díky nim se vám do kůže snadněji vstřebají i všechny ostatní škodlivé látky zmíněné v tomto výčtu. Navíc se (asi nepřekvapivě) jedná o další biologicky neodbouratelnou chemikálii. 

Jak je poznám?

Obsahují buď zkratku PEG nebo koncovku -eth. Např.: PEG-4, Ceteareth nebo Stereath-21.


Syntetické parfémy

Klasické deodoranty, které seženete v drogerii, jsou obvykle “navoněné” nějakým chemickým koktejlem, který se ve složení skrývá za magickým slůvkem parfume. Takový “parfém” může obsahovat škodlivé ftalátyzpůsobovat alergie, bolesti hlavy či závratě. Pokud chcete, aby váš deodorant hezky voněl, není nad přírodní éterické oleje a rostlinné výtažky. 

PC: Annie Spratt via Unsplash

Jaký je tedy rozdíl mezi přírodním a klasickým “chemickým” deodorantem?

Poměrně jednoduchý. Syntetické deodoranty z běžné drogerie jsou většinou založené na hliníkových solích a látkách uvedených výše.

Naproti tomu deodoranty přírodní obsahují jako hlavní složku jedlou sodu, která zabraňuje rozkladu bakterií a pomáhá tak proti nepříjemnému zápachu. Dále v nich najdete esenciální oleje, které mají na bakterie v podpaží obdobné účinky a navíc deodorantu dodávají vůni. Kromě toho je typicky tvoří také kokosový olej nebo bambucké máslo, glycerin, včelí vosk, zinek aj. 


Na co si při koupit dát pozor?

Na první pohled by se mohlo zdát, že koupit přírodní deodorant není nic těžkého, protože většina z nich to má napsané na obalu. Pokud je nějaký výrobek v dnešní době přírodní, tak si obvykle dá záležet na tom, aby to bylo vidět. Natural, organic, bio, eco-friendly , nature loving, planet-friendly a podobné přívlastky na nás z obalů často přímou křičí. Takže stačí sáhnout po některém z výrobků, které tohle na sobě mají napsané, ne? 

Ne. Ne všechno je přírodní, co se zelenou barvou a přírodními motivy na obalu pyšní. I mezi těmito výrobky existují rozdíly a některé z nich dokonce mohou obsahovat některé z výše zmíněných látek. Po pečlivém nastudování obalu totiž zjistíte, že u toho velkého nápisu natural je hvězdička a pod ní je malilinkatým písmem napsáno něco jako “90% ingrediencí je přírodního původu.” Ha! 

Musím se přiznat, že sama jsem se takhle před nějakou dobou nachytala, když jsem si v drogerii koupila deodorant s líbivým názvem “Love beauty and planet - vegan deodorant.” Na jeho obranu musím říct, že tato slova vlastně neříkají nic o přírodním původu, ač - uznejte - tak na člověka určitě působí. Přírodního původu je v tomto produktu přesně 91% ingrediencí, jak je ostatně napsáno v malém kolečku v pravém horním rohu obalu. Při bližším zkoumání jsem se dovtípila, že jedny z těch 9% nepřírodních ingrediencí jsou onen slavný perfume a také Steareth-2, chemická potenciálně škodlivá látka z řady PEG (viz výše). Tu by žádný skutečně přírodní deodorant obsahovat neměl. Takže pokud hledáte něco 100%  přírodního, pozor na líbívé názvy. 

Rada tedy zní - čtěte složení. Možná to bude chtít k ruce telefon a google, jelikož i přes náš výše uvedený výčet je ve většině kosmetických výrobků spousta dalších látek, které my - chemičtí laikové - jen tak nerozluštíme. Skvělým pomocníkem je například tato stránka, kde najdete popis snad každé látky používáné v kosmetice: https://encyklopedie.biooo.cz/vyhledat-slozeni/?


Typy přírodních deodorantů

Aby to bylo ještě o něco složitější, i u přírodních deodorantů se složení může lišit. V zásadě se zde můžeme setkat se dvěma typy deodorantů - těmi, co obsahují jedlou sodu a těmi, co ji neobsahují. Jedlá soda je v podstatě hlavní účinná látka přírodních deodorantů. Kvůli svému vysoce zásaditému pH může však některým z nás způsobovat alergické reakce v podobě podrážděné , svědivé či zčervenalé pokožky. Proto existuje i druhá varianta deodorantů (označovány jako soda-free/bez sody), ve kterých je soda nahrazena křemelinou nebo škrobem. 


Výroba domácího deodorantu

Správný zero waste jedinec si ovšem vyrábí svůj vlastní deodorant, že? Na internetu je opravdu spousta receptů a tipů a výroba je opravdu jednoduchá. Recepty najdete třeba tady: https://eshop.ekokoza.cz/cs/blog/-b239.html

Já to jako správný nadšenec samozřejmě zkusila také a musím říct, že moje zkušenost byla lehce rozporuplná. S kamarádkou jsme si vyrobily krémový deodorant na bázi kukuřičného škrobu, kokosového oleje a zinku, s šalvějovou esencí. Pozitiva? Funguje! Opravdu se s ním “necítím", a to i při sportu. Navíc ho stačí nanášet trošku a tím pádem mi vydrží dlouho. Negativa? Nechává mi skvrny na oblečení. Na bílem, na černém i na barevném - vypadá to trochu jako mastný flek. Možná jsem při výrobě udělala něco špatně anebo ho nanáším moc, kdo ví. 

Za nás je tedy osvědčeným tipem slovenská značka Ponio, a to nejen proto, že ji prodáváme u nás v obchodě. :-) Prodáváme ji tam právě proto, že jsme na ni dostali tip od spousty lidí a vlastně jsme u jejich deodorantů nenarazili na jedinou negativní zkušenost. Navíc mají v nabídce deodoranty “sodové” i “bezsodové” - tedy ty založené na jedlé sodě i ty bez ní (soda je v nich nahrazena křemelinou). Pozitivní zkušenost s nimi máme i my, a tak rádi jejich výrobky doporučujeme dál. 

Zdroje:

https://encyklopedie.biooo.cz/vyhledat-slozeni/?

https://time.com/4394051/deodorant-antiperspirant-toxic/

https://kosmetikapodlupou.cz/4-nebezpecne-latky-v-deodorantech/

https://www.slozenikosmetiky.cz/silikony/


Autor: Tereza Dohnalová, Minimum Waste