O vodě a jejích (bez)obalech

Aktualizace: 28. led 2019

Nedávno se u nás odehrála skvělá akce ze série “Kde končí design.” 

O čem tahle série je? A jak design souvisí s odpadem?!

V Minimum Wase máme za to, že design s odpadem souvisí velmi úzce, jelikož způsob, jakým je nějaký výrobek nadesignován, má vliv na to, co se s ním stane, až se vyhodí - zrecykluje se? Půjde znovu použít? Nebo se prostě stane odpadem? Jak snadno tento odpad půjde zlikvidovat? A tak podobně. A proto si k nám zveme samotné designéry a nejen tyto otázky s nimi probíráme.  Hostem letošního prvního dílu byl Jan Čapek - přední český designér, akuálně známý především díky designu PET lahví na minerální vody. PET lahve?! Vždyť ty jsou dnes viděny jako veřejný nepřítel číslo 1! No právě - nabízí tak prostor pro ožehavou diskuzi.  Moderátor Adam Štěch se s Janem bavil například o tom, jak se a zda vůbec se taková petka dá udělat ekologičtější, co se s ní děje, až se vyhodí a o bezobalových alternativách vody.


Z debaty více méně vyplynulo, že designér primárně plní zadání klienta - tzn. dodává produkt, který odpovídá jeho technickým a estetickým požadavkům. Tedy když dostane za úkol udělat lahev, která je pevná, dlouho vydrží a má originální tvar, tak se soustředí na tyto požadavky, a na ekologickou stránku příliš nehledí. Nicméně, designér má schopnost takovou lahev navrhnout lépe, třeba s použitím méně materiálu. Například Čapkův nový design pro minerálky Mattoni je udělaný tak, že na lahev je potřeba o 25% PET méně než u klasické lahve stejné velikosti. A každá úspora se počítá ne?

V rámci kapitoly “co se stane s PETkou až se vyhodí” se probírala recyklace a zalohové systémy. Zejména u druhého zmíněného se rozproudila žhavá diskuze-systém záloh, jehož zavedení se u nás aktuálně debatuje a má mnoho příznivců i odpůrců. Jak zmínil i náš host Jan Čapek, lidé si neuvědomují, že taková PET lahev má nějakou hodnotu. Pokud za ni platíte vratnou zálohu, lahev rázem hodnotu dostává. Lidé jsou tedy motivování je vracet a více přemýšlejí před tím, než ji vyhodí. Dle zkušeností ze zemí, kde zálohový systém na PET lahve funguje, to vede k vysoké míře vysbíraného PETu a v neposlední řadě také k čistším ulicím a přírodě - málokde vidíte povalující se odhozené lahve. Odpůrci nicméně namítali, že je tento systém nákladný na infrastrukturu (nákup a provoz automatů v obchodech), a také na následný svoz vybraného PETu. 



Další zajímavé téma bylo využití recyklovaného PETu v nejrůznějších produktech-designovém nábytku, oblečení apod. Padnul zde odvážný názor, že vyrábět věci z PET lahví či jiného odpadu může mít v dnešní době čistě marketingový charakter, spojený s větší publicitou a zviditelněním se. A v takovém případě se pak samotná podstata recyklace trošku vytrácí…nebo ne? To necháme na vás.


 

Na závěr jsme si ukázali bezobalových alternativy pití vody - veřejná pítka a refill stations, designové znovu použitelné lahve na vodu či systémy typu Grohe Blue, ze kterého pijeme my v Minimum Waste-vodu neperlivou, jemně perlivou či perlivou přímo z kohoutku. 



Debata splnila přesně to, co jsme si od ní slibovali, rozproudila žhavou diskuzi a (doufáme, že nejen nám) poskytla nový úhel pohledu a zajímavé myšlenky. 


Těšíme se na příště!