Cirkulární ekonomika v každodenním životě

Na tohle téma nám nedávno přijela popovídat přední česká odbornice na udržitelnou módu a pomalý životní styl, Kamila Boudová. Zakladatelka SLOU se v dané tematice pohybuje již řadu let a v současnoti vyučuje na Vysoké škole módního obchodu v Paříži. Na udržitelnost myslí i v každodenním životě a v Minimum Waste nám sdělila tipy ze svého šatníku a domácnosti. 


Na začátek je třeba vysvětlit terminologii. Začněmě pojmem lineární ekonomika. Ta má totiž na svědomí dnešní neudržitelnou produkci a odpadovou katastrofu. Lineární systém funguje na principu vyrob - použij - vyhoď. Jinými slovy, na výrobu jsou použity zdroje, které jsou přetransformovány v produkt, ten se po použití vyhodí, a celý proces může začít znovu. V kontrastu s tímto systémem existují dva mnohem udržitelnější přístupy, které vlastně řeší to stejné, ale každý trochu jinak. 


Cirkulární ekonomika = systém, ve kterém je odpad znovu přeměněn ve zdroj. Funguje na principu vyrob - použij - znovu použij/zrecykluj - znovu vyrob…a tak pořád dokola. Cradle to cradle = přístup, který klade nemalé nároky na výrobní proces, tak aby suroviny neustále cikrulovaly v systému a nebyl vytvářen žádný odpad. Za inspiraci si bere přírodu, je označován jako biomimetický. Cradle to cradle (C2C) přístup dělí materiály pouze na dva typy - přírodní a syntetické (viz dále). 

https://www.c2ccertified.org/

Kamila v každodenním životě preferuje přístup cradle to cradle. Ač se tento přístup užívá spíše pro firmy a designéry ve smyslu “přehodnoťme jak věci vyrábíme”, dá se aplikovat i na běžného spotřebitele ve smyslu "přehodnoťme jak věci nakupujeme.” Jeho základní čtyři principy jsou: 1. Držte materiály v systému.

Přírodní složky kompstujte, syntetické recyklujte (pokud to jde).  2. Držte materiály v jejich čisté podobě.

Nemixujte materiály tak, že se nedají odpojit. Pokud je produkt (např. lahev na vodu) vyroben byť jen ze dvou materiálů, které od sebe nelze oddělit (např. silikon a plast), tak je bod 1 nemožný. To stejné platí u oblečení, které je dnes z valné většiny vyrobeno z více materiálů zároveň (bavlna + polyester, balvna + viskóza atp.). Snažte se tedy kupovat takové výrobky, které jsou buď z jednoho materiálu, popřípadě z více materiálů, které od sebe lze oddělit.  3. Používejte co máte po ruce Často si koupíme nějaký nový předmět, ačkoliv podobný nebo dokonce stejný máme někde schovaný doma. Jen o tom v záplavě všech těch věcí, které máme, nevíme. Dobrým příkladem je těžba surových materiálů. Vemte si například kobalt a jiné vzácné kovy, které jsou potřebné pro výrobu mobilních telefonů. Těží se hlavně v Kongu, kde je kvůli tomu hrozná situace. Přitom minimálně jeden starý mobil s těmito materiály máme všichni doma v šuplíku. 4. Inspirujte se přirodou


"Přehodnoťme, jak nakupujeme věci.”

V rámci cradle to cradle přístupu existuje jednoduché dělení na produkty dobré a špatnéDobré a) produkt přírodní - může být z více materiálů, pokud jsou všechny bio, může se hodit na kompost.

b) produkt složený - je z různých materálů (přírodní i syntetické), které se DAJÍ oddělit.

c) produkt umělý - ze syntetického materiálu, ale z jediného materiálu.


Pozn. Produkt jako servis - místo abyste si produkt koupili a byli zodpovědní za to, co s ním bude až ho vyhodíte, vám ho firma pronajme, a pak se jim vrátí. Firmy často produkt zrecyklují nebo dále zpracují. Navíc má firma větší motivaci vyrobit něco, co dlouho vydrží a bude to déle v oběhu (opakem tohoto jsou tzv. “kurvítka”, která se naopak přidávají do výrobků, aby snížily jejich životnost).

Špatné Špatný produkt je v rámci cradle to cradle označován jako tzv. “frankensteinův produkt.” Jedná se o výrobek z více od sebe neoddělitelých materiálů, který se nedá zrecyklovat ani zkompostovat, a tak nezbývá než ho vyhodit. Bohužel, takové produkty představují většinu trhu.


Frankensteinův produkt je předmět z více od sebe neoddělitelých materiálů, který nejde recyklovat ani kompostovat, a tak nezbývá než ho vyhodit. Bohužel, takové produkty představují většinu trhu.

Teorii máme, nezbývá než ji začít uplatňovat v praxi. Zkusme se všichni zamyslet, až příště půjdeme nakupovat. Jako spotřebitelé máme velkou sílu a pokud jasně ukážeme, že preferujeme produkty, které splňují cradle to cradle principy, výrobcům nezbyde nic jiného, než vyrábět více dobrých produktů a méně frankensteinů.