Je cestování udržitelné?

Aktualizace: 16. čvc 2019

O udržitelnosti masového turismu jsem začala přemýšlet poté, co jsem se přistěhovala do Prahy. Matička Praha. Srdce Evropy. Matka měst. A zároveň také město, které ročně navštíví 8 milionů turistů. (1)

To je číslo poměrně vysoké, vzhledem k tomu, že Praha má zhruba 1,5 milionu obyvatel. Turisté, respektive MASY turistů jsou v centru města všudypřítomné a to natolik, že pomalu vytlačují místní lidi pryč a z centra se tak stává skanzen. Pražáci se centru vyhýbají jak nejlépe umí - kdo má nervy na prodírání se organizovanými skupinkami turistů, rozhodujících se, do které z “tradičně českých” restaurací (nemajíc s českou kuchyní nic společného) se půjdou najíst, snažíc se udělat si fotku před orlojem, tak, aby na ní byl co nejmín vidět dav stovek lidí okolo. Kromě toho, já osobně nemám nervy na to vidět, jak si 99% této masy kupuje balenou vodu, kterou potom hodí do nejbližsího koše, take-away jídlo v McDonaldu a podobné libůstky, které o to víc plní městské popelnice a v horším případě ulice.


Nejsem žádný morous - ba naopak, ale Praha v sezóně mě prostě nutí přemýšlet o tom, zda je tohle z hlediska odpadu a udržitelnosti správné. Město a jeho infrastruktura má nějakou kapacitu a ta je v letních měsících značně přesažena.

Nejsme na tom nejhůř - na světě existují mnohem závažnější případy. Například takové Benátky, kde se historické centrum v posledních letech tak přelidnilo turisty, že místní autority zavedly pro vstup do centra poplatek v rozmezí 2,5 - 10€ podle sezony.  Masovým přílivem turistů netrpí jen města, ale také příroda. Machu Picchu, thajská pláž Maya Bay či Bali budiž tím nejlepším (nejhorším ?!) příkladem. Velký počet turistů má dopad na místní životní prostředí, a proto se například správa Machu Picchu nedávno rozhodla, že turistům vstup do jednoho ze sedmi divů světa omezí, a to pouze na 3 hodiny denně. 

Proč se tohle všechno děje?  Odpověď je jednoduchá. Zaprvé, světová populace roste. Za posledních 60 let se počet lidí zvýšil 2,8x, z 2,5 miliard na téměř 7 miliard (2). Stejně tak stoupají i příjmy - lidé mají jednoduše více peněz. Náklady na cestování se naproti tomu snižují, což cestování činí dostupnějším. Výsledek je jasný: více lidí cestuje a lidé cestují víc. 

Co s tím?

Zde už je to složitější. Populace zřejmě růst nepřestance, ba naopak, a naše příjmy jakbysmet. V rozvojových zemích se bude zvětšovat střední třída a s ní i počet turistů. Myslet si, že se lidé změní a začnou se chovat ohleduplně k našemu přírodnímu i kulturními dědiství, je utopie. Takže? 

Napadá mě pár realistických řešení. Jedna možnost je zdanit letecké palivo (které doteď mimochodem daněné není), což by zvýšilo cenu letenek. Další možností jsou výše zmíněné poplatky za vstup do centra - pokud chceme snížit počet lidí na nějakém místě, tak pro ně jednoduše vytvoříme (finanční) bariéru. Efekt záleží na výšce vstupného, oněch 2,50 € pro turisty v Benátkách zřejmě většinu z nich od vstupu neodradí. Naproti tomu takových 1,200€, které člověk zaplatí ve Rwandě pokud chce vidět gorily, už člověka přiměje danou cestu zvažovat. Někdo by mohl namítnout, že to je vyděračství, já si spíš myslím, že v případě něčeho tak vzácného jako gorily jde o nutnost. Navíc si tím správa parku vyselektuje lidi, které návštěva parku skutečně zajímá a u kterých je nízká pravděpodobnost, že ho nějakým způsobem poničí. 

Toto je nicméně snadno aplikovatelné v národním parku nebo místě typu Machu Picchu, ale mnohem hůř ve městě. 

Pak jsou tu ještě limity, tedy omezeování počtu návštěvníků daného místa, popřípadě času, který tam mohou strávit. Opět snadné v případě přírodní památky, složitější v centru města. 

Všechny výše nastíněné možnosti vyžadují akci od autorit - od vlády, místních správ a podobně. My, jako samotní turisté, však také můžeme přiložit ruku k dílu (rozuměj k udržitelnějšímu cestování). Pokusila jsem se dát dohromady seznam zásad ohleduplného cestovatele. 

___

Výběr destinace

Vybírejte si destinace, které nejsou přelidněné turisty. Když už si takovou destinaci přece jenom vyberete, snažte se jít mimo hlavní turistické trasy a vydejte se na méně známá místa. 

Doprava

Pokuste se omezit letání a pokud je to možné, cestujte vlakem. Vyhněte se výletním lodím! V místě vaší dovolené se pohybujte ideálně pěšky, popřípadě na kole nebo městskou hromadnou dopravou. 

Žádné jídlo s sebou

Nekupujte si jídlo s sebou, žádné take-away, žádné to-go a jezte radši v místních restauracích. 

Vlastní lahev

Mějte s sebou vaši vlastní lahev, kterou si naplníte. Nekupujte balenou vodu a jiné nápoje v PET lahvích. 

Vlastní nákupní taška 

Stejně tak mějte po ruce vaši vlastní tašku, ať si nemusíte brát igelitky v místním supermarketu. 

Podpořte místní

Jezte místní jídlo v místních restauracích, ubytujte se v ubytování, které patřím místním a nakupujte suvenýry vyrobené v daném místě. Naopak se vyhněte mezinárodním hotelovým řetězcům, fast food řetězcům a dovezeným suvenýrům.

Chovejte se, jako byste byli doma

Nedělejte nic, co byste neudělali u vás doma, jen proto že “jste na dovolené a neplatíte za to." Nenechávejte zbytečně téct vodu a svítit světla, třiďte odpad a jednoduše dělějte vše tak, jako to děláte běžně. 

Zanechte dané město (místo) v takovém stavu, v jakém byste chtěli, aby turisté zanchali to vaše. 

___


By tereza_teresita. 


(1) https://www.praguecitytourism.cz/cs/media/tisk/v-roce-2018-do-prahy-prijelo-79-milionu-navstevniku-15330 (2) https://www.pewglobal.org/2014/01/30/chapter-4-population-change-in-the-u-s-and-the-world-from-1950-to-2050/